Vládní návrh balíčku úsporných opatření předpokládá od 1.1.2024 značné změny i u dohod o provedení práce. Tento návrh byl přijat Poslaneckou sněmovnou, nicméně Senát návrh v této podobě odmítnul a vrátil ho Poslanecké sněmovně. O co se vlastně jedná a jaký dopad na zaměstnavatele bude tento návrh mít?
Zaměstnavatel bude muset všechny DPP hlásit okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ)
Nově by měla zavést povinnost evidence všech dohod o provedení práce.
Oznámení budou muset zaměstnavatelé učinit elektronickou cestou v den nástupu zaměstnance na DPP do zaměstnání nejpozději však ve lhůtě do 8 kalendářních dnů ode dne nástupu do zaměstnání.
Dále je zaměstnavatel povinen nahlásit den skončení zaměstnání DPP zaměstnance, a to opět ve lhůtě do 8 kalendářních dnů od skončení zaměstnání.
Zaměstnavatelé budou mít dále povinnost do dvacátého dne kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, ve kterém zaměstnával zaměstnance na DPP, předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení údaje o těchto zaměstnancích.
Podle návrhu má platit, že zaměstnavatel, který nebyl dosud povinen se přihlásit do registru zaměstnavatelů, se bude muset nově přihlásit do evidence zaměstnavatelů, kterou vede ČSSZ.
Aby bylo zaměstnavatelům umožněno splnit tuto oznamovací povinnost, tak podle tohoto vládního návrhu budou zaměstnanci povinni zaměstnavatele informovat o svých ostatních uzavřených nebo trvajících DPP. Na tuto povinnost zaměstnanců je má povinně upozornit zaměstnavatel, který s nimi DPP uzavírá, a to nejpozději v den nástupu zaměstnance do zaměstnání. O splnění této oznamovací povinnosti vůči zaměstnancům mají zaměstnavatelé vést evidenci.
Změnit se má i limit pro odvod pojistného na sociální zabezpečení u DPP
Navrhovaná je změna stávajícího limitu 10 000 Kč, od kterého je nutné platit pojistné. Nově se mají stanovit dva limity pro vznik účasti na pojištění zaměstnance, který pracuje na základě DPP.
- první limit má být stanoven pro DPP u jednoho zaměstnavatele, a to ve výši 25 % průměrné mzdy. Toto podle podmínek roku 2023 odpovídá DPP mzdě 10 081 Kč.
- druhý limit má být stanoven při souběhu více DPP u více zaměstnavatelů, a to ve výši 40 % průměrné mzdy. Toto podle podmínek roku 2023 odpovídá DPP mzdě 16 130 Kč.
Limity stanovené pro odvod pojistného na sociální zabezpečení by se měly týkat rovněž zdravotního pojištění.
Nově by měla zaměstnancům DPP vzniknout povinnost plateb na nemocenském pojištění a celkově by se mělo odvádět pojistné ve výši 2,7 % z vyměřovacího základu, tj. zaměstnavatel odvede 2,1 % a zaměstnanec 0,6 %.
Rozvrh pracovní doby předem má být povinný
Senát ze stávající podoby vládou navrhovaných změn u DPP odmítl především navrhovanou povinnost zaměstnavatele předem rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu v písemném rozvrhu týdenní pracovní doby. Tato pracovní doba měla být zároveň rozvrhována tak, aby byla dodržena veškerá ustanovení ohledně poskytování přestávek v práci, garantování doby nepřetržitého denního odpočinku a nepřetržitého odpočinku v týdnu, úpravy noční práce, pracovní pohotovosti atd. Zavedena měla být rovněž povinnost zaměstnavatele zaměstnance s rozvrhem práce včas seznámit a tuto pracovní dobu řádně evidovat.
DPP a nárok na dovolenou
Nově má platit také, že při splnění stanovených podmínek vznikne DPP zaměstnancům právo na dovolenou, a to automaticky ze zákona.
Aby DPP zaměstnanci získali nárok na dovolenou, musí splnit stejné podmínky jako zaměstnanci, tj. obě následující podmínky:
- Pracovněprávní vztah zaměstnance k zaměstnavateli na tutéž dohodu tedy musí v příslušném kalendářním roce nepřetržitě trvat alespoň 4 týdny.
- Pracovník musí odpracovat alespoň 4násobek své fiktivní týdenní pracovní doby (20 hodin týdně), tj. pracovník tak musí odpracovat pro účely dovolené alespoň 80 hodin v příslušném kalendářním roce.
Zajímá Vás problematika změn z navrhovaného úsporného vládního balíčku? Sledujte dále náš blog a sociální sítě pro aktuální novinky z této oblasti anebo nám zavolejte a domluvte si s námi konzultaci.
Czech 
English